Michaela Kochanová, majitelka značky Cosm´etika

Profesí jsem zemědělský inženýr – rostlinolékař. Studiem a prací v zemědělství jsem strávila osm let. V té době jsem pochopila, jak moc mi nevyhovují některé konvenční postupy. Přístup člověka ke zvířatům, k životnímu prostředí, k sobě samotnému a k ostatním lidem. Vždy jsem trochu tíhla k alternativním věcem. 

Ale začnu od začátku.

Žiju v Litvínově, v severních Čechách. Brzy po čtrnáctých narozeninách jsem se rozhodla, že se stanu vegetariánem. Bylo to z etických důvodů. Začátky vegetariánství byly těžké. Ještě dítě, navíc jediný vegetarián v rodině. V roce 1994, kdy vegetariánství snad téměř neexistovalo. Možná podobně smýšlející lidé byli, ale nejspíš to museli tajit. Když jste to na sebe řekli u lékaře, tak jste se dozvěděli, že přestanete růst (nesmysl, už jsem dávno nerostla), že budete hloupí, že se vám stane tohle a tamto. Zkrátka na vegetariána čekalo nepřeberné množství poruch a nedostatků. 

Navzdory všem předpovědím jsem absolvovala gymnázium a šla studovat zemědělskou univerzitu. Pro vegetariána dost nepředstavitelné. Na škole jsme se učili předměty jako anatomii, fyziologii, chovy zvířat, včetně názorných ukázek přímo v terénu. Ale i když nejde konkrétně o zvířata, tak už jen ty monokultury v zemědělství jsou proti přírodě. Jakékoli pěstování polních plodin rovná se znásilňování přírody. Monokultura přeci není přirozená věc. Když se k tomu ještě přidají peníze, kterých se v zemědělství točí hodně a vy akorát vidíte, co všechno jsou pro ně lidi ochotni udělat, tak už přemýšlíte, jestli jste tu správně.    

Někdy v roce 2004, ještě jako studentka, jsem si šla nakupovat po Praze a zavítala do Kotvy. Tam byl obchod – obchůdek - spíš takový stáneček s přírodní kosmetikou. Moje první setkání s budoucností. Pár minut jsem tam stála a bylo jasno. Tak tohle chci dělat, chci prodávat přírodní kosmetiku. Jak? Netuším. Jenom vím, že to chci. Ale k tomu ještě vedla dlouhá a trnitá cesta. O tom zase někdy příště. No a jednoho dne obchůdek v Kotvě zrušili. 

K oficiální distribuci jsem se dostala až na konci roku 2008. To už jsem měla vystudováno a něco málo odpracováno. Byla jsem diagnostik v molekulární laboratoři. Který se rozhodl, že bude prodávat kosmetiku. Když jsem svůj záměr komukoli sdělila, nejprve si mysleli, že jsem blázen. A vzápětí mě pasovali na avon lady. Tak nevím, která z těch dvou variant byla lepší. Nakoupila jsem první zboží z i+m, berlínské manufaktury. To už stihli obchůdek v Kotvě zase otevřít, my se domluvili na spolupráci a ta trvá dodnes.

V roce 2011 k i+m přibyla Cosm´etika. Nejprve jsem ji měla v distribuci a pak jsem ji koupila. Tím se hodně změnilo. Práce se začala ubírat úplně jiným směrem. Rozdíl mezi prodejcem a majitelem je propastný. Už to není o tom, že něco nakoupíte a nabízíte. Najednou rozhodujete o úplně jiných věcech. Co do důležitosti, náročnosti, tak do financí. Je to zkrátka jiný level. 

V roce 2012 jsem se z vegetariána stala veganem. Už jsem o tom uvažovala dlouho. Když jsem věděla, co všechno se za mléčnými produkty skrývá, že to vlastně není úplně cruelty-free, tak mi to už dávno nechutnalo. Jednoho rána uzrál čas a mléko do kafe už jsem si nedala. Koupila jsem si sojové. Mimochodem, vegan jsem již dva roky. Naučila jsem se dobře vařit, hodně jsem zhubla, prý zkrásněla a omládla. Co se týká mých fyzických sil, tak odpovídají tomu, jak mi bylo ve dvaceti letech. Začaly mi růst nové vlasy a to v docela velkém počtu.

V souladu s veganstvím jsem začala dělat i svoji práci a rozhodla jsem se, že Cosm´etika bude oficiálně vegan. Že také k něčemu bude. Nebude to jen další kosmetická značka. Že bude hlásat život bez využívání zvířat. Ukáže, že to jde i bez nich, bez utrpení, bez negativních emocí.

Michaela