Jednou za čas
se někde na internetu rozpoutá diskuze o netestování Cosm´etiky na zvířatech. O
tom, jak to někdo může vědět, že není testovaná a že má nějaké značky na
obalech, co ty můžou znamenat.
Tak je Cosm´etika
testovaná na zvířatech? Není! Jak to můžu vědět? To tedy můžu. Kdo jiný by to
měl vědět.
Cosm´etika je trochu
Češka a trochu Italka. Češka je po mně. Po majitelce značky. Po osobě, která o
všem rozhoduje, o výrobě, o barvách, o obalech, o obchodní strategii, o
certifikacích, o filosofii. Po osobě, která do toho dává srdce. Italka je po
místě, kde se nachází manufaktura. Tedy v Itálii. Kde se na mé přání
míchají všechny barvičky a plní se jimi kosmetické obaly. Italská manufaktura
splňuje všechna evropská pravidla pro výrobu kosmetických produktů. Navíc
splňuje požadavky na vegan a bio produkty. Jedná se o zakázkového výrobce. Jeho
prací je vyrobit zákazníkovi dekorativku na míru. Žádná pokusná zvířata tam
nikde nemají. V první řadě jejich spojení s testováním na zvířatech
je naprostý nesmysl. Nemůže si každý zájemce o výrobu kosmetiky zařídit pokusy
na zvířatech. Toto je v Evropě velmi přísně regulováno zákonem. Normálního
člověka by to přeci ani nenapadlo. Kdo chce vyrábět bio produkty té nejvyšší
kvality, ten přeci nebude mučit zvířata. Jeho myšlenkové pochody jsou úplně
jinde. Jistě, o netestování na zvířatech jsou certifikáty. Častá
představa, že kdo tyto certifikáty nemá, testuje na zvířatech, je naprosto nesprávná. Pravdou je, že nemůžete mít certifikáty na všechno. S každým
certifikátem sice rozšiřujete cílovou skupinu svých zákazníků, ale neznamená
to, že pokud nějaký nemáte, tak ho nemáte jen proto, že nerespektujete jeho
standardy. Někdy ho prostě nemáte jen z důvodu financí nebo jiných.
Zahraniční certifikáty, zejména ty bio, se ročně pohybují v nákladech až
statisíců korun. Ročně, prosím pěkně. Zaplatit to ve výsledku musí zákazníci.
To je důvodem, proč jsou některé zahraniční certifikované výrobky tak drahé.
Cena za certifikát, vypočítána jako procenta z obratu, nikoli zisku firmy,
je rozpuštěna v ceně výrobku.
Značka Cosm´etika byla
vyrobena dle standardů ICEA, což je jeden z nejpřísnějších certifikátů na
světě, zahrnující bio složení, etické suroviny a naprostý zákaz jakéhokoli
spojení výroby s testováním na zvířatech nebo používáním zvířat. Tento
certifikát jsem neobnovila z finančních důvodů a nahradila jsem ho finančně
dostupnějšími - českým CPK KEZ a britským Vegan od Vegan society. Oba mají netestování na zvířatech jako podmínku pro udělení. Italská
manufaktura patří mezi nejvýznamnější výrobce bio dekorativky na světě. Vyrábí
značky, které mají certifikáty Ecocert, ICEA a Leaping Bunny. Každoročně do
manufaktury chodí kontroloři z těchto agentur. Kontrolují jak výrobu samotnou,
tak původ všech surovin. Je naprosto vyloučené, aby výroba čehokoli v této
manufaktuře byla spojená s testováním na zvířatech. Výrobce by neprošel takto
přísným certifikačním řízením. Platí to pro vše, co se v manufaktuře vyrábí.
Nemůže dojít k tomu, aby část výroby toto porušovala. Stejně tak filosofie
výrobce garantuje, že k žádnému zneužívání zvířat nedochází. Je to manufaktura,
kde se vše vyrábí ručně, dbá se na kvalitu. Není to čínská výrobna, jako je
naprostá většina konvenčních značek, kdy výrobci vůbec nic neřeší a porušují
tam práva jak zvířat, tak lidí.
Zadávání testování na
zvířatech se řešilo u značek, které vyvážely do Číny. Tam bylo vždy povinné. Někteří
evropští výrobci do Číny vyváželi a tvrdili, že zrovna jejich značka má
výjimku. Jaká náhoda, že zrovna ta jejich. Když se dozvěděli, že vlastně ani ta
jejich výjimku nemá, tak se hrozně divili. Vydávali prohlášení, že byli
oklamáni. Jaká naivita. Za sebe můžu říct, že jsem měla v minulosti z Číny
několik poptávek po Cosm´etice. Nikdy jsem je neřešila. Nebudu prodávat svoje
zboží někomu, kdo týrá zvířata. I kdybych testování nezadávala já, nemohla bych
žít s vědomím, že něco takového dělají s mými výrobky.
S výrobky, které propagují veganství. Tedy nepoužívání zvířat pro jídlo,
krásu a zábavu. Žádné peníze na světě za to nestojí.
Vegan vs. cruelty
free...? Najít si v obchodě ke koupi vegan produkty není při troše cviku
tak těžké. Samozřejmě na vegany číhá spousta podlostí, jako mléko a sádlo v pečivu,
syrovátka v různých pomazánkách, v čokoládě, kaseinát v sušeném sojovém
nápoji, karmín, všudypřítomná želatina (ano, to je opravdový mor). Je toho
hodně. Striktní vegan se postupem času vycvičí, aby více sledoval etikety na
obalech potravin. Když má důvod váhat, tak si to raději nekoupí. Striktní vegan
začne prohlížet i etikety na kosmetice. Včetně té dekorativní. Striktní vegan
si nekoupí kožené oblečení. Pokud má nějaké kožené oblečení z dřívější doby, tak ho nosí méně a méně často, až nakonec nemá náladu obléknout
ho vůbec. Striktní vegan začne uvažovat nad čisticími a pracími prostředky. Důvodem
většiny veganů pro takové chování, které majorita považuje za nepochopitelné až
fanatické, je úplně prostý soucit. Soucit se zvířaty. Vegan nechce mít v životě
něco, co vzniklo na úkor jiných živých tvorů. Nemohl by z toho mít radost,
kdyby šlo o věc. Nemohlo by mu to chutnat, kdyby šlo o jídlo. Nemohl by se u
toho bavit, pokud by šlo o zážitek. Striktní vegan chce žít život bez krutosti.
Nechápe, když se někde dočte, že si kdosi klidně koupí kožich, protože ten je
ekologičtější. Prostě veganovi to hlava nebere. Vegan vám tu teď nebude
popisovat, jak krutý život s krutostí může být. To si všichni pochybovači
můžou vzít na pomoc internet. Projít si fotky z kožešinových farem,
například. Nebo fotky z tzv. laboratoří.
Funguje to obráceně?
Jsou všichni cruelty free uživatelé vegani? Z vlastní zkušenosti můžu
říct, že všichni ne. Je jich hodně, tyto dvě skupiny se opravdu široce překrývají. Skupina vegan je podle mého názoru o něco širší než skupina bez
krutosti.
Když si vybírám
produkty, potravinářské, kosmetické, můžu hledat loga, která mi pomůžou se
zorientovat. Někdy ale ani to nestačí. Občas se vynoří informace, že
certifikovaná kosmetická značka prodává v Číně. Ptejte se, hledejte,
vyměňujte si informace. Jedno svižné prohledání internetu nebo komunikace s výrobcem
prozradí víc, než několik certifikátů. Sám o sobě hovoří seznam značek
testujících na zvířatech. Všechno to jsou nadnárodní značky, které jsou stejně vlastněny
několika málo firmami. Tyto firmy už také dávno pochopily, že třeba v Číně...
se kosmetika vyrábí levněji.
Michaela
Na zvřátkách se už testovat nesmí :)
OdpovědětVymazatDobrý den. To nesmí. Tento článek se týká situace před rokem 2013, kdy Cosm´etice byly už dva roky. Poslední výjimky v testování byly ohledně toxicity. Také testování při prodeji v Číně. Kam výrobci prodávají buď sami nebo se tam výrobky dostávají přes nějaké další distributory, např. z Hongkongu, kde testování nutné není, pokud se nepletu. Mimo EU je testování legální, takže u Cosm´etiky je také důležité, že je celá evropská. Není vyrobena v Číně, jako naprostá většina konvenčních značek. Také existují výrobci, kteří testují suroviny spadající do kategorie léků, ač jsou to vyloženě suroviny kosmetické. Takže buď surovinu šikovně zařadí nebo celkově jejich činnost může být podporována tím, že zákazníci kupují další jejich výrobky. To je potom na každém zákazníkovi, kam až chce zajít. Nákupem čehokoli podporujete výrobce, prodejce a vlastně všechny v prodejním řetězci a když nenakoupíte, můžete takto jediným a nejjednodušším způsobem regulovat jejich činnost. Michaela
OdpovědětVymazat